Kapitola 69.

Napsal Jeana (») v pátek 23. 3. 2012 v kategorii Dívka od vedle..., přečteno: 1967×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online409759-10150603054051549-245836756548-9548022-620274574-n.jpg

Tak...kraťoučký, zato předposlední díleček je tu pro Vássmile omlouvám se, že mi to všechno tak trvá, ale překvapivě vůbec nestíhámsmile Ale nebojte, příští týden bude konecsmile

----------------

Až na ten exces s Murrayem byl dnešní večer v podstatě rodinnou idylkou. Děti už spinkaly a já si s Mikem užívala poklidné chvíle u praskajícího krbu v knihovně. Ležela jsem zachumlaná na gauči a četla si knížku. Nohy jsem měla přehozené přes Michaela, který seděl na stejné pohovce jako já. Jeho dlaň se jemně dotýkala postiženého místa mé levé nohy, jakoby se snažila zmírnit bolest, která nohou pronikala. Jen občas tu ruku zvednul, aby mohl přetočit stránku, ale pak ji zas vrátil zpátky.

Dočetla jsem odstavec, jenže...nedokázala jsem pokračovat dál. Odložila jsem tedy knížku na stolek vedle sebe a dlouze se zakoukala na Mika. Prohlížela jsem si každičký detail na jeho tváři, výrazy, které jí prostupovaly, nepatrná gesta jeho rukou, jednotlivé pramínky padající do jeho očí... Mikova něžná duše i krása jeho bytosti lámala srdce snad každé ženy a já se cítila neskonale hrdá, že mezi těmi sta tisící žen si vybral právě mne. Milovala jsem ho. Mé srdce mu patřilo od prvního shledání, ale tehdy bych si někdy nepomyslela, že sen se stane skutečností. Ještě chvíli jsem pozorovala Michaelův obličej, ale zdálo se mi, že jsem v ně zahlédla sladké cukání v koutkách úst: „Neee, Mel, víš jak nemám rád, když si mě prohlížíš jak nějakej obraz od Donatella.“ uchechtl se stydlivě a schoval se za knížku, kterou svíral ve dlaních.

„No, já osobně si myslím, že on se na tobě vyřádil trošku větší umělec, než jakým byl Donatello.“

„Dost, nech toho!“ Přes jeho kouzelný smích jsem si ani nestačila všimnout, jak po mně hodil polštářem. „Ty mi to děláš naschvál. Doooost!!“ chechotal se dál. Ani nevím jak, přes naše nevinné tahanice jsem se najednou dostala do míst jeho klína, otočená o celých 90° oproti původní poloze. Se zakloněnou hlavou jsem mu hleděla do rozesmátých čokoládových očích. Ano, přesně tohle byl Mike. Chlapec s tělem vyzrálého muže a hlavou moudrého starce. Do tváře se mi vlila vážnost a já ucítila, že právě teď nastala ona pravá chvíle. Vyhledala jsem jeho pohled, a pak s klidným rozhodným hlasem pronesla větu, v jejíž uskutečnění jsem doufala posledních osm let. : „Lásko, prokážeš mi tu čest a....vezmeš si mě, Miku?

28733-392145641548-245836756548-4555025-1665410-n

-----------------------

Slova vyřčená z mých úst jej očividně překvapila. Výraz v Michaelově tváři byl zprvu nechápavý, jak kdyby nevěřil vlastním uším, ale po několika sekundách se jeho rty roztáhly v nadšeném úsměvu a oči rozzářily barvami nepředstavitelného štěstí: „Meeel...já...“

„Vím,...“ vstoupila jsem do ticha plného očekávání - alespoň z mé strany tomu tak bylo. „žádal jsi mě o ruku celkem dvakrát... A tolik jsem ti pokaždé toužila říct ano, ale vždycky se objevilo něco, co mě přinutilo jednat racionálně. Snad strach, obava z toho, co by následovalo...pochopím tedy, když řekneš ne...“

Po celou tu dobu, co jsem se ze sebe snažila vykoktat nějaké to vysvětlení, jsem se Mikovi nedokázala podívat do očí. Přemohly mě výčitky svědomí. Jen na krátký okamžik jsem zvedla tvář a pohled spojila s tím jeho. Měl zvednuté obočí a malinko kroutil hlavou. Tichý úsměv v jeho tváři prozrazoval nepochopení nad tím, proč se mu za své rozhodnutí omlouvám.

Připadala jsem si hrozně. Bála jsem se toho, jakou dostanu odpověď a tak jsem raději rychle znovu sklopila hlavu. V tom mě jemně uchopil za bradu a vtiskl mi spalující polibek. Po chvilince se ale odtáhl: „Máš pravdu...“ špitl. Při jeho slovech se mi zasklily slzy, už jsem se loučila s Michaelovou láskou a v duchu se porklínala, že jsem se k té žádosti vůbec vyslovila....jenže....l mému přeovapení mě čekalo jen něžné pohlazení po tváři: „Už nedokážu žít vedle tebe s pocitem, že pořád nejsi moje paní, i když tě tak vnímám od momentu, kdy jsem tě poprvé spatřil..ne já tobě, Mel, ale ty mě prokážeš ohromnou čest, když se staneš mojí ženou.“

Neskrývajíc nadšení jsem skočila Michaelovi kolem krku a odmítala ho pustit. A upřímně, on se ani nesnažil mě odtrhnout:) Mou duši zaplnil přenádherný pocit štěstí a klidu. Bylo to úplně jiné, než když jsme se tehdy měli brát s Tommym. Tohle jsem si opravdu přála, toužila po tom tolik let a najednou se můj sen vyplnil. Oba jsem se svírali ve vzájemném objetí a naše obličeje zářily jasně jak hvězdy na noční obloze. Naše těla na sebe byla tak těsně přitisknuta, až jsem cítila Mikův zrychlený tlukot srdce. Byli jsme si tolik blízko, jak snad nikdy jindy předtím...

„Neruším?“ zaťukala Cathrine diskrétně na rám otevřených dveří.

„Ne, ne vůbec.“ hlesl Mike nejskrývajíc radost v očích.

„Jdu vám dát je dobrou noc a...oba záříte jak sluníčka.“ pousmála se Michaelova matka. „Tak ráda vás takhle vidím. Z čeho pak ta radost? Anebo víte co...řeknete mi to zítra ráno u snídaně, ano? Ráno moudřejší večera. Už mi padaj víčka a asi bych si to neužila na plno. Krásně se vyspinkejte, dušinky moje, zítřek bude náročný.“ Oba nás jemně políbila na čelo.. „A moc neponocujte.“ dodala ještě poslední mateřskou radu, než zašla za dveře. Pak se její kroky vydaly směrem k chodbě, kde se nacházel její pokoj.

„Má pravdu...“ poznamenal tiše Mike, aniž by z jeho tváře zmizela trošinka štěstí od chvíle, kdy jsme se oba jednomyslně rozhodli vkročit na společnou cestu života – v manželství. Překvapeně se zadíval na hodiny na stěně, jejíž obě ručičky byly na pravé straně ciferníku. „Je skoro čtvrt na 4. Jaj, tolik hodin a ty ještě nespíš.“

„MY nespíme.“ uculila jsem se.

„Ale Mel, o mě přeci vůbec nejde. Mělas náročný a tvrdý den. Stihla přípravy na svatbu tvého otce, vyhodit Condrada a zachránit život mému otci. A nemluvím o tom, že ti z nohy ještě vyndavaly šrouby. To všechno za jeden den.... Nebo se ti to snad zdá málo?“ rozesmál se Michael.

Nad jeho otázkou jsem jen pokrčila rameny: „Hm...Já ti ani nevím. Ale máš pravdu, už se mi přece jen chce maličko spát.“

„Divil bych se spíš, kdyby ne.“ hlesl něžným hlasem a jemně mě uchopil ve svém náručí. „Tak pojď, odnesu si tě do postele, ženuško moje.“

 Classy-eyes-fashion-megan-fox-sexy-favim-com-106167

------------------------------ 

„Bože, 10 ráno! To snad ne! Za chvilku se začnou sjíždět hosti a já jsem ještě v posteli!“ vystřelila jsem do polosedu při pohledu na hodinky, které ležely na nočním stolku.

„Aaaa...kdopak nám to vstal? Dobré ránko, princezno...“

„Mi-Miku...“ vykoktla jsem rozespale. „Ty jsi vzhůru? A nevzbudil jsi mě?“

„Tomu já říkám kouzelné přivítání do nového dne.“ usmál se a přisedl si ke mně na postel. Můj pohled upoutala drobná kytička, s níž si Michael pohrával chvíli před tím, než mi ji vložil za ucho do vlasů.

„Promiň...promiň, zlatíčko...“ vtiskla jsem mu omluvný polibek, a pak se na něj neklidně zadívala. „Ale když ty víš, že za pár hodin je svatba a necháš mě tu v klidu spát.“

„Ano. Přesně to jsem taky měl v plánu. Chtěl jsem, aby ses vyspala...“

„Ale...“

„A všechno jsem už zařídil: celý dům je uklizený, jídlo se vaří a co se nestíhá je objednaný, květiny a občerstvení pro hosty se už nosí na stoly... nemusíš mít strach...“

„Vážně?“ otázala jsem překvapeně.

Michael jen souhlasně pokýval hlavou. Pak ale jeho pohledy spočinuly na křesle za nočním stolkem, kde ležel přichystaný tác se snídaní, který mi podal a položil na klín. Byl plný ovoce, čokoládových lupínků zalitých ve vlažném mléku a s vanilkovým koktejlem.

„Aaaa...tolik jídla. To ani nemůžu sníst!“

„Nemyslím si.“ uchechtl se. „Co jsem tak poslední dobou koukal, chuťový buňky ti pracujou na plný obrátky. Pořád tě vidím jak...“ náhle se zarazil. Jako by sám sobě zrekapituloval význam oněch slov, která právě vyřknul... „něco spokojeně chroupeš...“ špitl zpomaleně a překvapeně se zakoukal před sebe. Přemýšlel. Vzápětí plnou úlohu nad jeho nejistým hlasem přebral výrazný pohled plný naděje. Jeho pohled rychle sklouzl z mojí rozzářené tváře k bříšku, které se schovávalo za měkkou peřinou...

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Čokoládka Milka z IP 85.237.227.*** | 26.3.2012 18:43
Ja by som sa rada vyjadrila najprv k začiatku ale to nejde, pretože ten koniec bol TÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁKTO kúzelný! Heh, ale chúďa Mel, keď sa zobudila tak šok, panika smile Ale Michael všetko zariadil, zlatíčko naše... Ale ten koniec proste život vidím pred očami! Jak začal, že Mel stále do seba niečo cpe a potom sa zasekol smile niečo spokojne chrúmeš, šepol spomalene a prekvapene sa zakukal pred seba smile TOTO ÚPLNE VIDÍM smile ten jeho vykukaný pohľad smile Áno Mike, tak tak. Došlo ti to smile
No a jé, takže bude svadbaaa! Konečne sa tí dvaja vezmú, povedala by som, že by bolo na čase teda.
No krása táto kapitolka smile nedá sa to nejak predĺžiť? Ešte nechcem koniec smile smile
Zuzanka z IP 109.81.193.*** | 15.8.2012 12:37
Jak kouzelný dílek. Konečně jsou maximálně šťastní. A zase se projevila ta Michaelova pověstná chytrost smile
Zuzanka z IP 188.175.65.*** | 24.8.2012 13:23
Konečně budou spolu oficiálně jako manželé smile Ni jo a před Michaelem se prostě nic neutají.smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a jedna