Kapitola 21.

Zprvu se jeho ústa jen lehce dotkla těch mých. Jako by se bál, že se rozplynu v mlze podobně jako víly z pohádek. Přitáhl si mě ke svému pevnému tělu a já opět ucítila tu omamnou vůni, která se mi vtiskla do kůže při našem prvním polibku. Ale tentokrát to bylo jiné. Žádná nedůvěra, žádná pracovní zásadovost, pouze my dva a touha, která nás od prvního setkání spojovala.

Vlahé rty se vpíjely do těch mých s naprostou oddaností a já jim vycházela otevřeně vstříc. Náš polibek se prohluboval, dech zrychloval. Michaelovo ochranitelské objetí na mě působilo jako afrodiziakum. Tiché vzdechy vycházející z mých úst byly pro Michaela přesně tím znamením, na které čekal. Své polibky zvolna přenesl na moji odhalenou šíji, což ve mně vyvolalo prudkou vlnu extáze a po zádech mi přejel mráz. Jedna moje ruka sjela po jeho zádech a našla si skulinku v kalhotech, která vedla na Michaelovo hebké pozadí. Druhou jsem si pohrávala s Mikovými rozpuštěnými vlasy, abych uvolnila prostor kolem jeho ušního lalůčku a jemně jej skousla.

„Mel...“ zachraptěl tiše hlasem zastřeným od vzrušení.

Se skousnutým rtem jsem se od něj odtáhla, otevřela oči a zahleděla se do Michaelovy tváře. Pohled, který se mi naskytl, ve mně rozvířil plamen smyslnosti do té doby nepoznané. Měl široce roztažené zorničky. Polootevřená ústa, skrz něž se snažil dohnat zdivočelý dech, se mu nepatrně chvěla vzrušením. Opřela jsem své čelo o jeho a hleděla mu koketně do očí.

„Co mi to děláš?“ pousmál se a opět se vnořil do našeho společného polibku. Když jsem mu zajela rukama pod košili a přitiskla jej co nejvíc k sobě, pochopila jsem, co tím myslel. Rostoucí neklid v Michaelových kalhotách mluvil za vše.

Nepřestávajíc se líbat, Mike mě zvedl a donesl až k nedaleké stěně, o níž mě opřel. Stále mě měl omotanou jako hadí ženu kolem pasu, když si jeho horké dlaně našly cestičku pod mé tričko. Na oplátku jsem mu svlékla krátký černý kabátec, co ho tak rád nosíval. Společná vášeň se stupňovala a než jsem se stihla rozkoukat, rozepínala jsem mu poslední knoflíček košile. Naše polonahá těla se zmítala ve svitu měsíce na vlnách vášně. Celá jsem se pod Mikovými hedvábnými dotyky chvěla a prožívala každý polibek, který věnoval mému dekoltu. Horký dech deroucí se z jeho úst jen zvyšoval můj chtíč. Úplně jsem se přestávala ovládat. Nesmělým pohybem se dotkl mých ňader, které ještě zakrývala podprsenka. Mé tělo na jeho blízkost reagovalo tak bouřlivě, že ani chvíli nezaváhal a snažil se tu překážející věc strhnout. V ten překrásný okamžik nás ale cosi vyrušilo.

„Michaeli? Jsi tu? Michaeli?“ Byla to Jess. Nevím, jak ji mohlo napadnout, že jsme tady. Na druhou stranu přece jen Michaelovu romantickou povahu znal každý, kdo s ním přišel alespoň na chvilku do styku. A navíc... Mike zapomněl zavřít dveře.

Pomalu jsem uvolňovala naše společné sevření a špičkou nohy se snažila nahmatat pevnou zem pod nohama.

„Pššššš.“ šeptl a snažil se zjistit, kde se Jessica nachází. Nenechala jsem nic náhodě a rychle se oblékla do trička, které leželo pohozené na zemi. Mike se ke mně otočil, když jsem mu podávala košili s kabátem: „Mel?“

„Oblékni se, uvidíme se dole.“

Jenže než jsem si stačila uvědomit, že jediná cesta k východu je přes Jess...

„Michaeli? Já věděla, že jsi tady!!!“ zvolala radostně při pohledu na Michaela. Bylo to jen tak tak. Akorát se stačil obléknout a malinko upravit a už u něj stála.

„Proč jsi od nás utekl?“

„Já víš...“ podrbal se Mike na temeni hlavy.

„Chápu. Ty hvězdy a zářící město. To je něco neskutečného.“

„Ano.. To je..“ podíval se směrem, kde jsem stála schovaná za komínem a modlila se, ať už ji odtamtud nějak dostane. Začínalo mi být chladno. Přece jen když jste rozvášnění, nevnímáte ten okolní chlad tak moc a zaměřujete se na jinší, příjemnější věci.

„Můžu tu být s tebou a dělat ti společnost?“

„Víš, už jsem chtěl jít dolů, přece jen je tu trošku chladno...“

Jess k němu přistoupila na vzdálenost palce: „Já tě klidně zahřeju...“

V ten moment ve mně hrklo a já viděla rudě. Jak si to představuje mi takhle balit mýho kluka? Teda skoro mýho kluka?...Pak jsem se zarazila. Co to se mnou je? Já žárlím? Ne...to snad...to snad ne. Bože, Mel, vzchop se!

„To je od tebe hrozně milé, Jess.“ ustupoval Mike po zpátku před Jessičiným nájezdem.

„Ale je tu opravdu šílená zima. Radši půjdeme zpátky k ostatním“ a dal mi signál, abych vyběhla ke dveřím. Jessica totiž vnímala jen jeho a nic okolo sebe. Tak jo, rozeběhla jsem se k chodbě, kterou jsme přišli, ale než jsem do ní stačila vlézt, něco se ve mně zarazilo. Přece ho tady jen tak nenechám. To ne, ulehčovat mu to rozhodně nebudu.

Michael mi přes Jessičino rameno věnoval nechápavý pohled. Proč jsem se zastavila a neseběhla dolů dle „plánu“?

Otočila jsem se na Mika, opřela o dveře, ruce zkřížila na prsou a vychutnávala si jeho bezradnost. Nenechám ho tam samotnýho s Jess, to prostě ne. Ještě chvilku mu pocuchám nervy. On sám to taky občas dělává. A musím říct, bylo to docela zábavné, když tam Mike mával rukama a dál se jakoby nic usmíval na Jessicu snažíc se s ní komunikovat, i když ji očividně vůbec nevnímal. Moc dobře mu došlo, co s ním teď hraju za hru.

„Miku, podívej, padá hvězda, něco si přej!“ upoutávala jeho pohled Jess.

„To já si přeju, ale nějak to nefunguje.“ koukal na mě a s co největší srozumitelností mi dával pokyn k odchodu.

„A co si přeješ?“ naklonila se k němu Jess ve snaze jej políbit. „Pokud jde o mě, já v tom mám jasno.“ zastavila se pár centimentrl od Michaelových rtů. „A co ty? Po čem tvé srdce prahne? Pověz. Toužím to vědět.“

„Prej se to nemá říkat, jinak se to nespní.“ zvedl před sebe Mike důrazně prst a rozpačitě se zasmál.

Bylo komické pozorovat jak se v tom plácá a snaží se maskovat skutečnost jak to jen jde. Byla jsem jak nějaká potvora, já vím. Přece jen jsem taky jeho lékařka a musím mu být přeci pořád na blízku, kdyby se mu něco stalo.

„Proč pořád mácháš těma rukama, Miku?“ Podívala se zvědavě Jess za sebe a viděla tam nejen mě, ale i Trevise. Ano, na vteřinu přesně se ve dveřích objevil Trevis s drinkem.

„Mel? Trevisi? Jak dlouho tu stojíte?“

„Já sem...“

„My jsme...“ přerušila jsem Trevise, chytla ho za ruku a ujala se vysvětlování „...přišli před chvilkou. Je nádherný vlahý večer a tak jsme si řekli, že bysme ho mohli strávit na střeše. Prý je přístupná všem.“ zacenila jsem se na Mikeho.