Kapitola 63.

Napsal Jeana (») v pondělí 5. 3. 2012 v kategorii Dívka od vedle..., přečteno: 1575×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online38349-414228936548-245836756548-5128278-2912946-n.jpg

Původně jsem chtěla udělat menší překvápko a hodit sem už celou dopsanou povídkusmile ale vůbec to nedávámsmile vím, že mám u Vás restíky. A těším se, až to konečně oběhnu a okomentím... sice přehled o tom, co se děje u Vás na blogískám mám - to bych nebyla já, abych to aspoň na skok neoběhla a nekoukla tamsmile, ale vůbec nestíhám komentit a moc mě to mrzí, hlavně kvůli Vámsmile Ale dávám si předsevzetí, do konce měsíce to napravímsmile A tenhle dílek věnuju Zuzancesmile a taky Nikol, nové čtenářcesmile 

-------------------------------------------

„Prej dej mi chvilku, já to zvládnu.“ zasmál se Mike.

„No jo, dobře, beru zpátky. Prohrál jsem, hold máš větší kouzlo osobnosti.“

„Ale prosím tě,... podívej, jak jsou hodní. Dokonce nám dělaj cestu.“

„Jojo, vůbec nejsme nápadný. To si rovnou můžem napsat na kapotu „Uvnitř sedí Michael Jackson, připravte si foťáky.“

„Ty jsi vtipálek...“ špitl a dál nereagoval. Tomy se několikrát krátce zahleděl do Mikova klína. Moc toho ale nezpozoroval, protože se musel věnovat řízení... „Co to tam děláš?“

„Ten chlapec si přál autogram. Je to to nejmenší díky, který jim můžu dát...“

„Ty jsi stejně skvělej člověk, Miku. Po tom, co jsem tě stih poznat rozumím Mel, proč si tě vybrala. A udělala tu nejlepší věc ve svým životě...“ Jiná slova by v tu chvíli Mikovu křehkému srdci neudělaly větší radost.

„A já naopak čím dál víc rozumím tomu, proč jsi její nejlepší přítel....“ usmál se a jemně přiložil ruku na Tommyho rameno.

„Tak takhle nějak začíná skvělé přátelství...“ poznamenal Tommy a ve tváři obou mužů byla zjevná obrovská radost.

 -------------------------

Seděla jsem na terase jedné z letištních kaváren a užívala si toho vlahého vánku, který v kombinaci se spalujícím žárem kalifornských slunečních paprsků tvořil neodolatelnou atmosféru, s níž se setkáte jen v tomhle západoamerickém státě. Tolik mi tohle všechno chybělo... Paříž jsem milovala, narodila jsem se tam a vyrůstala v místních čtvrtích, kudy často proudily davy turistů a kde dennodenně zněly flašinety francouzských umělců, ale přece jen, nikdy jsem si na Paříž nedokázala zvyknout tak, jako právě na Los Angeles a jeho okolí. Dodnes mě nepřestala oslňovat nádhera tohoto města. Panorama, s nímž se nesetkáte jinde na světě. Když se podívám před sebe, vidím lesknoucí se hladinu oceánu, jejíž lesk šum od valících se vln slabě doznívá ještě v několika blocích pulzujícího města. To vše jakoby zakončovaly do ohromné výšky tyčící se hory, na jejichž vršcích ležel sníh, ledovec, který nikdy neroztál.... Opravdu, už bych si nedokázala představit život na jiném místě...

Z přemýšlení mě vytrhl až pronikavý zvuk sirény policejní eskorty, jež se nezadržitelnou rychlostí blížila k letišti. Bylo jich bezmála pět...ne, šest policejních aut a čtyři motorky. Nechápala jsem, co se děje. Naposledy jsem takovou výpravu viděla, když vykradli banku nebo když doprovázeli prezidenta. Viděla jsem, jak kolona pomalu zajíždí do letištních podzemních garáží, kam mají vjezd povolen jen VIP hosté. To auto, kolem něhož se celá policejní eskadra shlukla, mi bylo povědomé, ale nepřikládala jsem tomu vyšší význam. Zavrtěla jsem hlavou a vrátila se opět ke svému hrníčku s lahodnou kávou, jejíž chuť i vůni jsem si vychutnávala každičkým kouskem bytosti... V tom se ve mně všechno přetočilo vzhůru nohama a já prudce vyprskla veškerý obsah kávy z úst. To snad... na nic jsem nečekala. Na stole jsem obsluze nechala 10 dolarů, popadla berle a tou největší rychlostí, kterou mi má rozlámaná noha dovolovala, jsem se belhala směrem k místu, kam zajela kolona.

–----------------------------------

„Co jsem říkal, Miku? Jsme nenápadný jak ženská v gay baru.“ zaremcal Tommy za volantem, když v doprovodu několika jednotek vjeli do haly, jež byla určena výhradně pro VIP osobnosti.

„Trošku se to zvrhlo, to souhlasím. Ale tak jsme tu... No tak, nezlob se, Tommy...“ pousmál se, “Ani já s takovou maškarádou nepočítal, ale náhodou...musíš uznat, že jsme to zvládli. Moc nám pomohli.“

„To jo, ale pro příště, až zas budu mít odvážnou a budu s tebou chtít jet do centra L.A., tak mi prosím připomeň, ať buď vypiju litr klistýru, nebo TY se převlíkneš za Medvídka Pú.“

„To je trošku nošení dříví do lesa, nemyslíš?“ žertoval Mike. Tommyho slova ho očividně dobře bavila.

„Pro mě za mě klidně za bezdomovce, jen ať tě nikdo nepozná. Tenhle zážítek mi stačil do konce života.“

„Dobře, budu na to myslet, ale teď pojď. Musíme najít Mel.“

„Nemusíte ji hledat...“ zavolala jsem na muže, kteří se zrovna vydávali opačným směrem, než jsem hopsala.

„Mel?“ zavolal Tommy. Rozeběhl se ke mně jak vichřice a sevřel mě v těsném objetí. „Tys nám dala. Proč jsi nic neřekla dřív? A jak jsi věděla, kde nás hledat?“ pokračoval, ale bylo to stejné, jako kdyby mluvil do zdi. Nevnímala jsem ho. Hleděla jsem přes jeho rameno dozadu, opodál k místu, kde stál muž mému srdci nejbližší. Na chvíli se naše pohledy setkaly a já cítila radost, strach, ale zároveň i výčitky... Pak sklopil oči a otočil otočil se k policistům, kteří se s ním snažili rozvézt řeč, společně se s Mikem fotili a žádali jej o autogramy.

„To-Tommy, řekni, proč jsi vzal i Michaela?“ vykoktala jsem ze sebe.

„Vadí ti to?“ mlčela jsem, což ho nutilo pokračovat„Protože jsme oba byli u tvého otce na večeři, když jsi volala...“ pokývala jsem hlavou a pomaličku začala skákat k autu. „Ukaž, pomůžu ti.“

„Zvládnu to...“

„Vždyť jsi jak jojo, Mel. No tak, opři se o mně.“

400821-10150488234426549-245836756548-9181974-461406662-n

 -----------------------------------

„Ano, samozřejmě.“

„A tady ještě prosím jeden pro moji manželku. Panečku, ta mi to neuvěří.“

Mike se jemně pousmál: „Jak se jmenuje Vaše paní, poručíku Morgane?“

„Elizabeth...a prosím, pane Jacksone, nevykejte mi, jmenuji se Michael...“

„Michael? Krásné jméno...“ poznamenal se smíchem, ta shoda jmen mu přišla legrační.„A Elizabeth je ještě krásnější...“ špitl a zadíval se na bílý papírek v ruce, kam zrovna psal věnování Michaelovi a Elizabeth s láskou M … něco uvnitř ho nutilo otočit se za sebe. Jakmile uviděl, jak Mel složitě poskakuje vedle Tommyho, rychlým tahem dokončil písmeno J do věnování, tužku i s papírkem podal jejímu majitel a poklusem se vydal k dvojici, kterou pokynem ruky zastavil „Počkejte... Musí tě to přeci hrozně bolet.“ hlesl tiše a švihem vyhodil Mel do svého náručí.

 ---------------------------

„Miku, já... zvládla bych to.“

„O tom nepochybuju...“ věnoval mi milý úsměv a já měla pocit, že se vznáším. Ležet v jeho vřelém náručí a dýchat vůni jeho vlasů bylo to nejkrásnější, co se člověku na téhle planetě mohlo poštěstit. Lehce mě usadil do mého auta, jež sem mezitím přistavila letištní obsluha, se všemi se přátelsky rozloučil a s velkým díky odmítl policejní doprovod zpět do Neverlandu. Ještě se na závěr s Tommym poplácali po zádech, a pak už nás jen čekala noční cesta domů. Ve dvou...

 ----------------------------------

Po celou dobu se naše konverzace omezovala jen na to nejnutnější. Michael byl dle všeho velmi rozzlobený, ale už jen kvůli mému stavu se to snažil skrývat. Nechtěl to dělat ještě horší, spíš čekal, jestli nezačnu sama. Ale i přes to, co asi musel prožívat, byl neskutečně starostlivý a milý...

„Tady, vzal jsem ti polštář...měla by ses malinko prospat.“

„Zdřímla jsem si v letadle...“ pousmála jsem se. „Spíš ty by sis měl odpočinout. Klidně budu řídit...“ Snažila jsem se odlehčit atmosféru a soudě podle jeho reakce se mi to naštěstí i dařilo.

„S tou nohou? Jsi milovnice adrenalinových sportů, viď?“

„Jak kdy...Miku, prosím, nezlob se na mě.“

„Ale já se na tebe nezlobím.“

„Vážně ne?“

„Ne.“ jeho odpověď byla rázná, ale podle výrazu v jeho tváři a pohledu, jímž propaloval cestu před sebou mi bylo jasné, že neříká pravdu.

„No tak, Miku, prosím...buďme k sobě upřímní.“

„Ale mě to vážně neštve. Hold stará láska nerezaví, to ti přeci nemůžu vyčítat.“

„To mi nedělej, tak to přeci není a ty to víš.“

„Nemusíš se stydět za své city, Mel. Chtělas mít u sebe Tommyho, proto jsi mu taky zavolala a já to plně respektuju. Nebudu vám stát v cestě...“

„Miku, nech si to vysvětlit.“

„Ale mně nemusíš nic vysvětlovat, Mel.“

„Kruci, chlape, ty jsi horší jak ženská v menopauze. Meleš si dokola tu svoji jednu písničku a vůbec nechceš vyslechnout druhou stranu.“

„Dobře...“ povzdechl hlasitě, „takže proč jsi to udělala?“

„Protože tě znám jak svý boty a bylo mi nad světlo jasnější, že kdybych ti to řekla, budeš mít panickej strach a já tě tomu nechtěla vystavovat. Vím, jaký je čekání, když nevíš, co se s tím druhým děje a počítáš sekundy, než ho spatříš. Ta nejistota je strašná. A proto jsem chtěla, aby pro mě přijel Tommy. Je to přece jen lékař a ví. Původně jsem myslela, že pro mě dojede a odveze mě rovnou k tobě a ušetřím tě tak zbytečných obav... To byl můj původní plán, ale bohužel nevyšel.“ Když jsem dokončila větu, všimla jsem si, že projíždíme vstupní branou od Neverlandu.

„To teda nevyšel.... Jak dlouho máš tu nohu v gypsu?“

„3 týdny.“

„3 týdny? A tos mi to nemohla říct?!“

„Miku, nerozčiluj se, prosím.“

„Nerozčiluj se? Ty máš skoro měsíc sešroubovanou nohu, sejmulo tě auto a ani se neobtěžuješ sdělit mi takovou závažnou věc? A to si každej den voláme!“

„Nechtěla jsem tě nervovat, vím, jak špatně snášíš stres...“

„Co to s tím má kruci společnýho?!“

„Hodně.“

„Hodně? Můj stres sem vůbec netahej! Vědět to, tak bych si pro tebe okamžitě přiletěl a vzal tě domů!“

„A to jsem právě nechtěla. Nepotřebuju mít naši pasovku ve všech mediích.“

„Na media kašlu! Ať si píšou, co chtěj! Jsi moje žena, Mel, a jsi pro mě na prvním místě a...“

„Nerozhazuj těma rukama, Miku, nebo sjedem ze silnice.“

„Žijem ve svobodný zemi, krom toho jsem na svým pozemku a tudíž si můžu dělat, co chci, říkat, co chci a dokonce, představ si, rozhazovat rukama, jak chci...“

Ach jo, já tušila, že to s ním nepůjde tak lehce. Protočila jsem oči v sloup a strhla volant tak, že auto vyjelo ze silnice. Než se Mike vzpamatoval, vzdálili jsme se poměrně značný kus od cesty. Nakonec se mu podařilo zastavit až těsně před shlukem několika odlehlých stromů.

„Ježkovy brejle, Mel, co blázníš? Vždyť jsi nás mohla... Proč jsi to udělala?“ Jeho otázky jsem nechala volně plynout vzduchem. Nahnula jsem se ke klíčkům, vypnula motor a zhasla světla. Pak jsem sjela mezi obě sedačky a zatáhla za ruční brzdu, abych zajistila auto. Celou tu dobu nechápavě sledoval, co právě dělám a doufal v nějakou odpověď, kterou nakonec dostal.

„Nechci, aby ses vztekal...“ špitla jsem a nějakým zázrakem se vyšplhala na jeho klín... „Mám radši, když se směješ.“ S těmito slovy na rtech jsem mu vtiskla jemný polibek, který mi sladce opětoval. Jakmile se naše ústa střetla, nic už mě nemohlo přesvědčit o tom, že k sobě nepatříme. Mezi námi bylo ohromné pouto, jež bylo silné jako pavoučí síť utkaná z těch nejpevnějších vláken. Ale po několika okamžicích mě od sebe odpíravě odstrčil...

Megan-fox-wallpaper-9

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Wendy z IP 90.179.197.*** | 6.3.2012 07:12
Tenhle dílek byl opravdu moc pěkný. To že nemáš čas to chápu a nevádí mi to. Super dílek už se těším na další.smilesmilesmile
monika z IP 93.153.29.*** | 6.3.2012 09:01
Co ji má zas co odstrkovatsmileJá myslela, že na to vlítnou, ale ta poslední věta je zas zapeklitásmileSe stebe zbláznímsmile
Zuzy z IP 86.61.205.*** | 6.3.2012 10:27
Janičko, dušičko, díky za věnovánísmile prostě tvoje povídka je návyková a já závislák, stejně jako u Laneeyky!
Mel se vrátí s polánou nohou, Mike vypraví eskortu na letiště, Tommyho, tam pro jistotu nechajsmile jedou sami dva.. ovduší by se dalo krájet, a dost možná ještě víc...smile  Já chápu, že se Miki zlobí, že mu to neřekla, když se každý den volají... dělá uraženýho, ale vlasně nění uraženej,že jo ? Známe chlapi.. on jen  tak trochu, teda hodně žárlí... na Tommyho..  naplácala bych mu za to odstrčení, chudák Mel, asi bych ho tou sádrou nakopla, ale přece si nezmrzačí otce svých dětí, že jo? smile ti dva jsou jako voda a oheň a na střídačku, to bude itálieee jeje! Mel zatáhne pro sychr brzdu, kdyby rozkolíbali auto a ono prd velebnosti! smile
Jeana z IP 62.201.22.*** | 6.3.2012 10:32
Zlatíčko, vůbec neděkuj za dílek, náleží ti právem!!!smile
Neboj, Zuzanko, nebude to tak žhavýsmile teda bude, ale ne tak, jak si myslíšsmiledneska přidám další díl...a vypadáto, že teď budu přidávat každý den, protože za 14 dní to bude všechno takový hodně časově náročný, tak ať vás tomu nevystavujusmileto znamená, že za pár dní bude finishsmile a s tím Tommym jsem to zapomněla dodat-Mike s Mel odjeli jejím autem, a Mike s Tommym předtím přijeli Tommyho autem, takže Tommy si v pohodě odjel ve svýmsmile takže nebojsmile proto jeli dvasmile aby mohli odvízt obě autasmile vidíš, já to tu promejšlím, a pak to tam ani nenapíšusmile
Kaja z IP 91.127.40.*** | 6.3.2012 11:14
Ja ťa obdivujem... Vieš úžasne písať :O tento diel je supeer :) ale však to skončí happy endom?? Prosiiiiiiim :)
Nikol z IP 89.103.248.*** | 7.3.2012 02:05
Zlato každý někdy nestíhá ! smile Moc ti děkuji za věnování smile A k dílečku: Jako vždycky je DOKONALEJ !!! Zase sem se nemohla odtrnout smile Už se nemůžu dočkat dalšího smile
hanylen z IP 89.203.165.*** | 7.3.2012 03:23
Tak jsem šla nahlédnout, Jeano a ony přibyly dvě kapitoly. Už ten příjezd na letiště byla paráda! "Jsme nenápadný jak ženská v gay baru", tak to mě dostalo. Ty hlášky milujusmile Mel kouká vyjeveně, co se děje a pak jí to trkne. A v Michaelovi fakt hlodá červík, že mu nic neřekla o zranění. Ale jak ji vzal do náruče, to bylo nádherný! Pak ale zase naštvanej.. "Kruci chlape, ty jsi horší jak ženská v menopauze", jak trefnýsmilesmile
NO, co ten konec? J8 to musím vydržet do zítřka.
Ještě že jsi naťukla, že "není po ptákách"smilesmile
Díky za další skvělý dílsmile
Čokoládka Milka z IP 85.237.227.*** | 7.3.2012 14:09
Tak opis môjho milovaného mesta Los Angeles na začiatku ma dostal. Ale musí to byť celkom šok, keď sa vyžívaš v popíjaní lahodnej kávičky a odrazu sa na letisko prirúti policajná eskorta ktorá obklopuje nejaké to auto.
Ale ako, ženská v gay baru, ma totálne dorazilo... toto niee, ja proste nepochopím kde chodíš na tie hlášky, aj toto- Kruci, chlape, ty jsi horší jak ženská v menopauze. smilesmile ale aj tak bol najlepší Michael, aký nasraný, vraj žije v slobodnej zemi smilesmile ale úplne ma zabilo- môžem si robiť čo chcem, dokonca aj rozhadzovať rukami ako chcem! smilesmilesmile niečo v tom zmysle teda smile no koniec, ká ó som z niektorých pasáží. Toto je proste perfecto niektoré tie pasáže! Ale tá ich hádka, jak strhla ten volant smile božeee... ale ten koniec ma nasral... jak že ju od seba odstrčil... to si ako predstavuje... ja mu dám!
Laneey z IP 109.238.220.*** | 8.3.2012 22:24
tvl ty hlášky Tommyho jsou výtečný prostě smile...ta nenápadná ženská v gay baru to je hláška že by člověk pad normálně smilesmile..Mel musela mít nahnáno když viděla že s tommym přijel i mike ale snad to bude ok smile když mike je taky tvrdohlavej suchar to je hrozný s nim smile proč někdy chlap dokáže být tak nemožnej ???..odpovíme si hned a jasně . protože je to prostě chlap smilesmile...ale i přesto bez nich nemůlžeme být co ? smile ...a jak tu píše tady čokoládka smile úplně vidim jak majkl v tom autě hudruje a rozhazuje prackama ...jéééééj já bych mu dala přes holou holomkovi smilesmilesmile ....supeeeeer díleček zlatí !smile
Zuzanka z IP 80.188.41.*** | 13.8.2012 15:14
Teda to byl ale dílek. smile Michael a Elizabeth to muselo Michaela dostat smile Jo a fakt byli nenápadní. Se díví, že se z toho letiště dostalismile. A zase hádka. Tsss. Dokáže se Michael s Mel bavit jinak než bez hádek?smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a čtyři