já být na jejím místě, bych si připadala, jak to říct… dost lacině i když s modrou aristokratickou krví, prostě přišel, užil si a šel.. Sice intimní chvíle Mika a Anny jsou vždycky magické, takhle byla a zůstává zvláštní, poznamenaná tím, kým oba opravdu jsou a s každou další takovou je lučení se NEMOŽNÉ!
Nejdřív povinnost: zemi, rodu.. pravidlům,zvyklostem..? a pak dlouho nic a pak oni dva.
Bylo mi neskutečně líto Mika, jak se Anny ptal, jestli ho miluje a v duchu jsem jí pobízela,ať mu to sakra řekne tak jak to cítí a přestane dělat politiku.. a moje procitnutí bylo, asi jako Mikovo, kdy místo milované Ann uviděl Lisu 
( to mě málem trefil šlak) Bulela jsem jako želva při jejich loučení v šatně, (teda už i před tím!) protože to mě totálně rozsekalo.
I když to člověk čeká, a ví, že loučení je sakra těžký, tohle byl masakr pro city, emoce, a vůbec pro všechno…No a pak poslední loučení.. mám úplně osypky na Alberta!! Nesnáším ho, jen proto, že je to … brzda (SLUŠNÁ SLOVA I TA SPROSTÁ MI DOŠLI)
ve vztahu Ann a Mika.. Lisa je snadno odstranitelná..
to jak mu přes jeho frňák přelítla vůně, která je pro Mika charakteristická.. a tedy je prozradila částečně a pak zbytek dodělala Anna, kdy se neuhlídala a rozběhla za Mikem, který chudák všechno nějak zázrakem ustál a vlastně je odtajnila a všechny myšlenky i Lisy potvrdila. Nevím, udělala bych to taky tak a co víc, za ucho vytáhla ven Lisu s auta, naskočila k Mikovi a práskla do koní .. V královském paláci bude hodně rušno, stejně tak jako v Neverlandu
Konec- určitě NE! NE! A zase Ne !
P.S. Máš mě na svědomí a mám u tebe ne panáka, jak jsem chtěla, ale rovnou flašku!